betonové potěry

můžete nás navštívit i na Google+


Betonové potěry

Co to je

Betonové (cementové) potěry jsou vlastně klasickou betonovou směsí, která ale neobsahuje kamenivo větších frakcí a má menší obsah záměsové vody. Tím vznikne tzv. zavlhlá směs. V případě objednání na betonárce se tato směs nedopravuje na stavbu pomocí autodomíchávače, ale na sklápěčce.


Způsob realizace

Míchání

Při provádění betonových potěrů, jako podlahových konstrukcí, se většinou provádí míchání přímo na stavbě při realizaci podlah v tzv. mixokretu. To je zařízení, do kterého se sype potěrový písek, pak patřičné množství cementu a přidá potřebné množství vody. Dojde k jeho promíchání a tlakem k jeho dopravě pomocí hadicového potrubí do prostoru zpracování. Takhle se opakovaně míchají a dopravují jednotlivé várky na místo jejich ukládky. Toto zařízení umožňuje transport namíchaného betonového potěru na větší vzdálenost a i do pater. Hlavní výhodou, kromě vnitrostaveništní dopravy potěru do místa ukládky, je jeho míchání těsně před zpracováním. Tím dochází k ukládání čerstvé směsi a je tedy zaručena její optimální kvalita při zpracování.

Pro samotnou realizaci je tedy zapotřebí zajistit dovoz potřebného množství potěrového písku a cementu a zařídit připojení vody.

Provedení

Po dopravení namíchaného potěru na požadované místo, dojde k jeho rozprostření (hráběmi, lopatou), zhutnění a následně upravení (stažení) latí do požadované výšky a roviny. Po zavadnutí potěru se povrch ještě strojně "zatáhne" - zahladí motorovou rotační hladičkou.


Vhodnost použití

Hodí se do všech prostor, kde nedochází k velké zátěži. Jsou to tedy bytové a rodinné domy (kromě garáží, kam se více hodí klasický beton), administrativní a kancelářské prostory, nemocnice apod.

Běžně se betonové potěry provádějí v tloušťkách 4-7 cm. Je možné a většinou i vhodné tyto konstrukce vyztužit. Provádí se to klasickou KARI sítí, nebo "skleněnými" vlákny, které se přidávají přímo při míchání.


Anhydritové potěry

Anhydritové potěry někdy nazývané též lité potěry, či lité podlahy se používají ke stejným účelům jako betonové potěry. My je neprovádíme, protože se nám zdají pro tento účel méně vhodné.

Při jejich prosazování se argumentuje většinou tím, že cementové potěry mají velkou zrnitost a tím menší tepelnou vodivost při použití na podlahovém topení. Že anhydritové potěry mají větší rychlost aplikace. A třetí argument bývá větší rovinatost anhydritového potěru. Toto jsou pravdy jen částečné. viz.dále


Srovnání materiálů

Tepelná vodivost potěrů

Když se nad tím zamyslíme, tak skladbu podlahy tvoří nějaká nosná konstrukce, na ní je hydroizolace (v případě spodních pater), pak tepelná izolace. Následuje podlahové topení, na kterém je betonový potěr (anhydritová litá podlaha). Na závěr je provedena nějaká nášlapná vrstva, přes kterou dochází k šíření tepla do prostoru. To že má potěr menší tepelnou vodivost znamená, že mu delší dobu trvá než se nahřeje, na požadovanou teplotu, ale k tomu dochází postupně na začátku topné sezony, takže to ani nezaznamenáme. Později už jen dochází k menší regulaci této teploty. Problémy by to způsobovalo kdyby bylo potřeba rychle prostor vytopit z nulového stavu na nějakou teplotu a později tuto teplotu zase rychle snížit na nízkou teplotu. A tak pořád dokola. K tomuto však nedochází. Takže problém horší vodivosti není v tomto případě nijak zvlášť důležitý. Větší roli hraje spíše vrstva použitého materiálu než použitý materiál. Čím silnější vrstva tím se bude déle nahřívat, ale zase teplo déle udrží (větší hmotnost = větší akumulační schopnost) a naopak.


Rychlost pokládky potěrů

Další argument je rychlost pokládky, kdy se udává, že aplikace anhydritového potěru je rychlejší. Opět je to pravda jen částečně. Samotná pokládka je samozřejmě rychlejší. Pokládku předchází ale příprava a ta je u anhydritových podlah (obecně u litých podlah) náročnější. Musí se dopředu přilepit obvodová izolace separační fólie, najít a utěsnit všechny škvíry kam by mohl materiál zatéci. Zatím co u betonového potěru to můžete provádět těsně před pokládkou, nebo až v průběhu pokládky. Výsledkem je, že běžný rodinný dům se oběma způsoby provádí přibližně dva dny. Větší rozdíl může být u realizací rozsáhlejších administrativních prostor, ale i ty se málo kdy provádí najednou, protože se tam pohybují i jiná řemesla.


Rovinatost potěrů

Rovinatost je v obou případech hlavně závislá na lidském faktoru, tedy na schopnostech a zkušenostech dělníků, kteří podlahu provádí. Paradoxně je asi jednoduší udržet rovinatost při provádění betonového potěru, jehož zpracování je pomalejší a dělníci si s tím mohou více "hrát" a výsledek je ještě strojně hlazený. Je to ale zaplaceno větší fyzickou náročností. U anhydritového potěru probíhá aplikace materiálu vylíváním z hadice, ale jelikož se matriál nerozlévá jako voda, tak je tomu potřeba "trochu pomoci", aby výsledná podlaha měla požadovanou tloušťku a dobrou rovinatost.



Cementový potěr v normách

PN 03/2005 (potěrový beton)

CP. I když se jedná velmi rozšířené materiály je z hlediska jejich označování, platných předpisů a prokazování shody situace značně nepřehledná. Následují text uvádí přehled situace zpracovaný v únoru 2008 a aktualizovaný k současnému datu. Na betonárnách jsou běžně vyráběny čerstvé cementové potěry (cementové malty, pískové betony, cementové mazaniny, atd.). Pro jejich výrobu jsou používány stejné složky jako pro výrobu betonu, neobsahují pouze frakce hrubého kameniva (prakticky jedině z tohoto důvodu nemohou být vyráběny a označovány podle norem pro beton (viz ČSN EN 206-1, definice 3.1.1 – beton: materiál ze směsi cementu, hrubého a drobného kameniva,.....). Změna ČSN EN 206-1 Z3 uvádí pouze čl. 5.3.6 Cementová malta (jemnozrnný beton s Dmax 4 mm) pro zmonolitnění prefabrikátů. Obsah cementu třídy alespoň 32,5 musí být alespoň 400 kg/m3.

Potěry jsou používány pro nejrůznější vnější i vnitřní použití (zásypy, podkladní vrstvy, vyrovnávací vrstvy podlah, lože pro dlažbu a obrubníky, alternativně pro najíždění čerpadel, atd.). Označování potěrů je velmi nejednotné a různé společnosti používají různé normy a předpisy.

Nejčastějším druhem reklamace u potěrů je jejich nedostatečná soudržnost, zejména z důvodu nedostatečného zhutnění vzhledem ke konzistenci (týká se suchých směsí až konzistence S2), případně z důvodu dlouhé doby zpracování.

Označování cementových potěrů (mazanin) podle obsahu pojiva (např. P300) je výhodné pro výrobce (ručí pouze za složení a nedeklaruje konečné parametry), ale může být problematické pro odběratele, protože při stejném označení může dostat směs s naprosto rozdílnými parametry (je deklarováno pouze množství, ale ne druh pojiva, resp. Třída cementu).

Pro výrobky s označením CE je potom nutné vydávat ES prohlášení o shodě. ČSN EN 13813 (72 2481) Potěrové materiály a podlahové potěry – Potěrové materiály – Vlastnosti a požadavky

Základní údaje:

- Norma je platná od listopadu 2003

- Předmět normy: „určuje požadavky na potěrová materiály určené k použití ve vnitřních stavebních podlahových konstrukcích“

- Platí pro potěry s různými druhy pojiv, cementové potěrové materiály se označují CT

- U cementových potěrů se ověřuje pevnost v tlaku a v tahu za ohybu, v případě určení pro povrchy odolné otěrů je nutné provádět jednu ze tří uvedených zkoušek odolnosti

- Pevnost se zkouší na trámečcích 160 x 40 x 40 mm uložených ve vlhkém prostředí (ne vodní uložení !) po 28 dnech

- Norma nestanovuje přesnou četnost kontrolních zkoušek

Z popisu normy je patrné, že i když se jmenuje „Potěrové materiály a podlahové potěry...“ řeší pouze materiály pro vnitřní podlahové konstrukce. V případě výroby potěrů podle této normy na betonárně by tedy bylo nutné (potřebné) vyrábět další skupinu potěrů pro vnější použití (obecně může být vnímáno, že materiály určené pouze pro vnitřní použití jsou z hlediska trvanlivosti méně odolné než materiály pro venkovní použití). Toto rozdělování by mohlo přinášet problémy ve vztahu k odběratelům, protože velké množství potěrů je vyráběno v suché nebo zavlhlé konzistenci a dopravováno externími dopravci (z hlediska objednávky vstupuje dopravce mezi výrobce a objednatele–zpracovatele a velmi často „neví co chce“).

Z dostupných podkladů stavebních materiálů je patrné, že norma je využívána zejména pro suché, balené materiály nebo anhydritové potěry podle ČSN EN 13813.

NOREN, s.r.o. Vendryně 1154, 739 94, tel. 603 212 219, e-mail: noren@noren.cz